Студенти као ствараоци у обликовању будућности високог образовања

Наташа З. Јанковић, Универзитет у Београду, Учитељски факултет, Београд, Србија
Невена М. Буђевац, Универзитет у Београду, Учитељски факултет, Београд, Србија
Иновације у настави, XXXVI, 2023/3, стр. 37–56

| PDF | | Extended summary PDF | | APPENDIX |
DOI: 10.5937/inovacije2303037J

 

Abstract: Based on broad empirical research on multilingualism done by members of the Circle U. University Alliance, this paper presents a comparative analysis between the responses of 906 students from Serbia and 976 students from the other eight universities of the Alliance. By completing a comprehensive questionnaire, the students presented their experience, opinions, attitudes, motivation and obstacles related to gaining knowledge and skills in foreign languages. The focus of this paper is on students’ needs related to learning foreign languages on the one hand, and their experience with it through formal education on the other. According to the survey results, despite students’ needs, the practice of foreign language learning, especially at the university level, is not in line with the goal of the EU language policy and European Commission’s recommendations that each citizen should learn at least two foreign languages. Additionally, as the survey shows, students from Serbia are at a disadvantage in comparison to their colleagues from the other universities due to the ever-growing disappearance of multilingualism from their academic circles. A particularly negative trend is visible in the status of languages for specific purposes at Serbian universities. One of the main conclusions of this research is that students’ voices need to be heard and their needs taken into consideration when shaping the future of higher education.

Keywords: learning foreign languages, multilingualism, university education, languages for general purposes, languages for specific purposes

 

СТУДЕНТИ КАО СТВАРАОЦИ У ОБЛИКОВАЊУ БУДУЋНОСТИ ВИСОКОГ ОБРАЗОВАЊА

Полазећи од тога да је језичка разноликост њених становника базична вредност, али истовремено и значајан ресурс, Европска унија учење језика сматра једним од својих кључних образовних приоритета. У складу са тим, ЕУ је дефинисала језичку стратегију према којој би сваки становник требало да учи бар два страна језика. Потом је Европска комисија дала и препоруке које се односе на промовисање вишејезичности кроз бројне иницијативе за учење језика, пројекте и научна истраживања. Једна од таквих иницијатива јесте и међународна унверзитетска алијанса Circle U., која окупља девет европских универзитета (Aarhus Universitet, Универзитет у Београду / Univerzitet u Beogradu, Humboldt-Universität zu Berlin, King’s College London, Université catholique de Louvain, Universitetet i Oslo, Université Paris Cité, Università di Pisa и Universität Wien). Промовисање и унапређивање вишејезичности један је од кључних циљева алијансе, као и важно средство за постизање других постављених образовних циљева. С обзиром на такав значај вишејезичности, по узору на раније обављено испитивање на универзитетима у Србији (Janković i sar., 2019) спроведено је опсежно емпиријско истраживање међу студентима поменутих девет европских универзитета под називом: „Студенти се питају – Circle U. – Упитник о вишејезичности – Учење језика у високом образовању” (енг. Students Have a Say – Circle U. Survey on Multilingualism – Learning Languages in Higher Education). Циљ је био да се сагледају досадашња искуства студената са учењем страних језика, њихове потребе за оспособљавањем у области других језика, као и запажања у вези са значајем познавања и учења страних језика. У ту сврху конструисан је упитник на који су одговарала укупно 1882 студента. Овај рад приказује компаративну анализу одговора 906 студената из Србије и 976 студената са преосталих осам универзитета који припадају алијанси Circle U. Акценат је стављен на анализу потреба студената у области учења језика и поређење њихових потреба са искуствима на доуниверзитетском и, нарочито, на универзитетском нивоу образовања. Имајући у виду суштински значај академског образовања за њиховa будућa занимањa, посебна пажња је посвећена учењу страног језика струке. Резултати су показали да пракса учења страних језика, посебно у оквиру универзитетског образовања, није у складу са потребама студената, али ни са прокламованим начелима и циљевима језичке стратегије Европске уније и препорукама Европске комисије. Притом, видимо да су студенти из Србије у још лошијој позицији него њихови вршњаци на другим универзитетима у Европи, јер учење страних језика, а посебно језика струке, заузима још мањи део њиховог универзитетског курикулума. Штавише, са нивоом образовања опада број језика које ученици, тј. студенти могу да уче у оквиру редовног наставног програма. Свега 18% студената у Србији има прилике да учи два или више од два страна језика на универзитету, док ту могућност има 35% испитаника са страних универзитета. Услед тога, студенти из Србије пријављују слабије развијене способности и на пољу активне и на пољу пасивне употребе језика. С обзиром на доминацију енглеског језика као страног, студенти обе поређене групе испитаника исказују потребу за учењем других широко заступљених европских језика (француског, немачког, руског, шпанског и италијанског) на универзитетском нивоу, као и других језика у оквиру редовног или факултативног програма. У укупној популацији око 70% испитаника жели да током студија учи два или више од два страна језика општих намена, а око 60% испитаника жели да учи два или више страних језика струке. Статистички значајне разлике потврдиле су извесне неподу дарности у броју жељених језика, при чему студенти из Србије очекују више курсева језика у редовном наставном програму, док би студенти страних универзитета волели да науче и више од два страна језика током ове фазе образовања. Свесни значаја страних језика у данашњем мултикултуралном свету, студенти обе групе се слажу да курсеве језика општих и посебних намена треба да имају у понуди на свим нивоима студија. Посебну пажњу привлачи потреба већине испитане популације да за познавање страних језика од својих универзитета добију одговарајуће сертификате у складу са међународним стандардима процене нивоа познавања језика. Студенти стране језике не виде само као важан образовни циљ, већ и као средство даљег учења, као и личног и друштвеног развоја. У вишејезичности, као битном предуслову за вођење дијалога, виде и могућност да се препознају дезинформације, лажне вести и говор мржње, као и да се избегавају неспоразуми на друштвеном, културном, религијском, професионалном и политичком плану. У познавању више језика виде и пут ка иновативнијим начинима размишљања и интердисциплинарним приступима раду. Свесни да језици треба да повезују, а не да раздвајају нације, 90% студената се у потпуности слаже да језици могу да помогну у постизању успеха у области међународне сарадње, у виду пословних и политичких споразума. Зато образовни системи, а посебно универзитети, треба да им помогну да се лично и професионално развијају на пољу вишејезичности, као одговорни учесници у грађењу будућности високог образовања и друштва у целини. Осим на пољу примењене лингвистике, резултати овог истраживања могу имати значајне импликације и у областима социолингвистике, психологије и социологије.

Кључне речи: учење страних језика, вишејезичност, универзитетско образовање, језици општих намена, језик струке

 

References

  • Beko, L. i Mićović, D. (2022). Strip i geoforenzika u nastavi engleskog jezika po CLIL metodi – stavovi studenata. Inovacije u nastavi. 35 (1), 144–156. https://doi.org/10.5937/inovacije2201144b
  • Buđevac, N., Arcidiacono, F. and Baucal, A. (2011). Introduction. In: Baucal, A., Arcidiacono, F. and Buđevac, N. (Eds.). Studying interaction in different contexts: A qualitative view (11–15). Belgrade: Institute of Psychology.
  • Buđevac, N. (2018). Psihologija obrazovanja za vaspitače. Beograd: Učiteljski fakultet.
  • Circle U. (2023). The Voice of Circle U. Students: Multilingualism and Language Learning in Higher Education. Retrieved September 8, 2023. from www: https://www.circle-u.eu/news/2023/the-voice-of-circle-ustudents-multilingualism.html.
  • Clyne, M. (2004). Towards an agenda for developing multilingual communication with a community base. In: House, J. and Rehbein, J. (Eds.). Multilingual Communication. 3, 19–39. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
  • Council of Europe (2023). Plurilingualism and Pluriculturalism. Common European Framework of Reference for Languages (CEFR). Retrieved August 23, 2023. from www: https://www.coe.int/en/web/common-european-framework-reference-languages/plurilingualism-and-pluriculturalism.
  • Đorović, D. i Janković, N. (2018). Bodovna vrednost stranog jezika struke na Beogradskom univerzitetu. U: Vujović, A., Šipragić Đokić, S. i Paprić, M. (ur.). Strani jezik struke i profesionalni identitet (119–137). Beograd: Društvo za strane jezike i književnosti Srbije ‒ Učiteljski fakultet Univerziteta u Beogradu.
  • Đorović, D. i Lalić-Vučetić, N. (2010). Neke specifičnosti nastave italiјanskog jezika na osnovnoškolskom uzrastu. Zbornik Instituta za pedagoška istraživanja. 150–164. https://doi.org/10.2298/ZIPI1001150D
  • Encyclopedia Britannica. Thomist philosophy: The development of the universities. Retrieved August 7, 2023. from www: https://www.britannica.com/topic/education/Thomist-philosophy.
  • House, J. and Rehbein, J. (2004). What is ’multilingual communication’? In: House, J. and Rehbein, J. (Eds.). Multilingual Communication 3 (1–17). Amsterdam ‒ Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
  • Janković, N. (2022). The Mutual Impact of Educational Policies and Multilingualism – Report on the Circle U. Panel Discussion. In: Paprić, M., Tanasijević, M. and Janković N. (Eds). Language – Profession – Science –2.1. (9–27). Beograd: DSJKS.
  • Janković, N., Buđevac, N., Wasserscheidt, P. and Vukelić, B. (2023). Circle U. Research on Multilingualism. Students have a say: Circle U. Survey on multilingualism and language learning in higher education. Retrieved September 8, 2023 from www: https://www.circle-u.eu/news/2023/the-voice-of-circle-u-students-multilingualism.
    html.
  • Janković, N. and Ristić, M. (2018). Hand in hand – developing university teachers’ and pre-service teachers’ cross-curricular competences. In: Zacłona, Z. and Radovanović, I. (Eds.) Chosen issues of education in the modern era (38–50). Nowy Sacz ‒ Belgrade: State University of Applied Sciences ‒ Teacher Education Faculty.
  • Janković, N. i Savić Nenadović, Z. (2021). Pozitivni i negativni aspekti nastave stranog jezika struke prema stavovima studenata. U: Parezanović, T. i Nikolić, M. (ur.) Filološki vidici 1 (83–94). Naučni skup nacionalnog značaja Filološki vidici 1. 1. 11. 2019. Beograd: Fakultet za strane jezike, Alfa BK Univerzitet.
  • Janković, N., Savić Nenadović Z. and Cvetković M. (2019). Značaj učenja stranog jezika struke prema stavovima studenata i nastavnika. Inovacije u nastavi. 32 (2), (91–105). https://www.doi.org 10.5937/inovacije1902091J
  • Janković, N. i Vujović, A. (2017). Problemi i dileme savremene nastave stranih jezika struke u našem visokom obrazovanju. U: Radović, V. i dr. (ur.). Problemi i dileme savremene nastave u teoriji i praksi (96). Zbornik rezimea. Međunarodni naučni skup: Problemi i dileme savremene nastave u teoriji i praksi. 26–27. 5.
    2017. Beograd: Učiteljski fakultet.
  • Lazić, K., Ilić-Đorđević, S. i Ilić, D. (2022). Osnaživanјe statusa stranog jezika biotehničke struke u akademskoj i široj javnosti. U: Paprić, M., Tanasijević, M. i Janković, N. (ur.). Jezik – Struka – Nauka – 2.1 (64–79). Zbornik rezimea. Međunarodni naučni skup: Jezik – Struka – Nauka – 2.1. Beograd: DSJKS.
  • Marković, K., Đorđević, D. i Ilić-Đorđević, S. (2015). Motivacija studenata nefilološkog fakulteta za učenje stranog jezika. U: Cakeljić, V., Vujović, A. i Stevanović, M. (ur.). Jezik struke: prošlost, sadašnjost, budućnost (Language for Specific Purposes: past, present, future) (315–327). Beograd: DSJKS.
  • Radojković Ilić, K. (2018). Kurikulumi za strani jezik struke od početnog nivoa. U: Vujović, A., Šipragić Đokić, S. i Paprić, M. (ur.). Strani jezik struke i profesionalni identitet (255–270). Beograd: Društvo za strane jezike i književnosti Srbije ‒ Učiteljski fakultet Univerziteta u Beogradu.
  • Richards, J. C. and Schmidt, R. (2010). Longman Dictionary of Language Teaching and Applied Linguistics. Harlow – England: Pearson.
  • Ringe, N. (2022). The Language(s) of Politics: Multilingual Policy-Making in the European Union. University of Michigan Press. https://doi.org/10.3998/mpub.12080141
  • Stanojević, S. and Petrović, A. (2020). On vocabulary learning strategies among students of foreign languages. Teaching Innovations. 33 (4). 107–119. https://doi.org/10.5937/inovacije2004107S
  • Tanasijević, M. and Janković, N. (2021). The New Virtual Reality – Teachers’ and Students’ Perceptions and Experience in English Language Learning and Teaching Online. Inovacije u nastavi. 34 (4), 167–186. https://doi.org/10.5937/inovacije2104167T
  • University of Belgrade (2023). Circle U. Days. National Conference: From Academia to Policy. Retrieved August 7, 2023. from www: http://climate-change.rect.bg.ac.rs/index.php; https://www.circle-u.eu/events/2023/circle-u-national-conference-belgrade-serbia.html; http://www.bg.ac.rs/sr/vest.php?id=2180
  • Vujović, A. (2015). Položaj francuskog jezika na nefilološkim fakultetima u Srbiji. Cakeljić, V., Vujović, A. i Stevanović, M. (ur.). Jezik struke: prošlost, sadašnjost, budućnost (Language for Specific Purposes: past, present, future) (581–588). Beograd: DSJKS.

 

Web links

Copyright © 2023 by the authors, licensee Teacher Education Faculty University of Belgrade, SERBIA. This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (CC BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), which permits unrestricted use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original paper is accurately cited

Избор језика
Open Access Statement
345 Open access declaration can be found on this page

Information about copyright 345 Teaching Innovations are licensed with Creative Commons Attribution License (CC BY 4.0). Information about copyright can be found on this page.
Open Access Journal
345
Индексирано у
345   This journal was approved on 2018-01-22 according to ERIH PLUS criteria for inclusion. Download current list of ERIH PLUS approved journals.
Индексирано у
345 University of Belgrade, Teacher Education Faculty has entered into an electronic licensing relationship with EBSCO Information Services, the world's most prolific aggregator of full text journals, magazines and other sources. The full text of Teaching Innovations / Inovacije u nastavi is available now on EBSCO's international research databases.
Индексирано у
345
Ethics statement
345 Publication ethics and publication malpractice statement can be found on this page.
Пратите Иновације у настави
345   345   345